Organizace - Farnost - Historie farnosti

Farnost, Myslivci, Rybáři, Zahrádkáři, Zdravotnictví

Historie farnosti


bčané Sudoměřic byli vesměs náboženství římskokatolického. V době husitského revolučního hnutí, které bylo na Strážnickém panství velmi živé, zásluhou Bedřicha ze Strážnice, se zajisté zůčastnili i obyvatelé obce Sudoměřice. Z toho důvodu bylo obyvatelstvo husitské, vyznání pod obojí, které přecházelo potom k vyznání evangelickému a českobratrskému. Symbol kalicha se udržel do nedávna na domech č. 5 a 110, před jejich přestavbou. V roce 1910 bylo 20 občanů vyznání židovského. Ve školním roce 1939 - 1940 byl jeden žák náboženství československého a 1 bezvyznání. Na náboženské poměry mělo vliv královské město Skalica, ve kterém církevní řády našly velmi úrodné pole. Byl to řád Františkánů, Jezuitů, Milosrdných bratří, Paulínů a církevní řády ženské. Největší vliv na Sudoměřice měl řád Františkánů, při kterém byl v roce 1653 založen třetí řád svatého Františka. Tento řád měl příznivce v Sudoměřicích. Ve středověku patřily Sudoměřice k farnosti Petrov, kterou založil Petr z Kravař. Po jejím zániku v roce 1704, kdy byl vypálen Petrov i Sudoměřice, byla naše obec přifařena pod faru sv. Martina ve Strážnici. Dne 2.listopadu 1744 byl zřízen v Sudoměřicích hřbitov. Do té doby se s obtížemi pochovávalo v Petrově. V roce 1785 přechází naše obec pod správu fary kláštera piaristického.

Náboženské pobožnosti se konávaly u zvonice. Kdy byla zvonice postavena není známo, na zvonu je letopočet 1847. V roce 1946, při prvních oslavách osvobození obce byly u zvonice vysázeny čtyři lípy a pod jejich kořeny je ve sklenici uchován pamětní spis. U zvonice začínaly také všechny náboženské slavnosti, procesí a poutě. Procesí chodívalo na hřbitov a to na pondělí velikonoční, svatodušní a na svátek všech svatých. V křížové dny chodívalo procesí do polí a lidé se modlili za zachování úrody. Procesí řídil zpěvák, který se modlil a předříkával písně. První den se šlo od zvonice ke kříži na Vápenkách, k obrázku Petra a Pavla, ke kapličce sv.Urbana, k obrázku sv.Marka, k obrázku sv.Martina a končilo se na starém hřbitově. Druhý den se šlo od zvonice k svatému Antonínku, k obrázku sv.Vendelínka, dále k sv.Trojici a na hřbitov. Na svátek sv. Floriánka chodívalo procesí k domu č.143, kde byla ve výklenku soška sv.Floriána, patrona hasičů, a ke křížům za potokem, které byly umístněny před Slokovem. Odtud byly kříže přemístněny před nový hřbitov a to v r. 1975.

Na poutě se chodívalo pěšky do Skalice, Šaštína, Strážnice, Sloupu, na sv.Antonínek u Blatnice, na Svatý Hostýn, do Mariatálu a jezdilo se také do Vambeřic a na Provodov, kam po druhé světové válce jezdila i místní dechová hudba.

V neděli odpoledne se konaly pobožnosti "Modlení" ve staré škole. Zde se konaly i májové pobožnosti v měsíci květnu, až do vybudování kostela. Na mši sv., se chodilo do Skalice k Františkánům, kde se konala ranní a hrubá mše svatá. Byla to vždy přehlídka sudoměřických krojů, protože všichni občané chodívali na tyto bohoslužby v krojích.

O stavbě kaple se uvažovalo už dávno. Teprve v roce r. 1880 byl neúředně založen spolek pro stavbu kaple v Sudoměřicích. Podnět k jeho založení dal tehdejší starosta Jan Mikéska č. 143, který jako počáteční dar složil částku 200 zlatých. Od té doby se začaly organizovat sbírky při různých rodinných oslavách, svatbách, křtinách, pohřbech a později i po vesnici. Snahu o postavení kostela nejvíce podporoval tehdejší říšský a zemský poslanec a pozdější arcibiskup Dr. Antonín Cyril S t o j a n. Na jeho naléhání bylo upuštěno od stavby kaple a rozhodnuto o postavení kostela. Místo neúředního spolku pro stavbu kaple byla jeho zasluhou založena v roce 1910 Kostelní jednota, která měla úředně schválené stanovy. Na jeho popud došlo téhož roku taky k založení "Sdružení venkovské katolické omladiny."

S místem pro stavbu vyvstalo v obci mnoho problémů. Horňané chtěli kostel na horním konci. Dolňané na dolním konci. Spory urovnal až Dr.Stojan, který přijel v roce 1908 do Sudoměřic za tímto účelem. Bylo dohodnuto, že kostel bude stát ve středu obce, uvažovalo se o místu malého dvora. Není známo, proč bylo od tohoto záměru upuštěno, když hrabě Magnis byl ochoten toto místo pro stavbu kostela darovat. Další návrh byl, aby byl kostel postaven na místě kde stojí dům č.207. Od tohoto návrhu bylo také upuštěno. V roce 1910 se rozhodl rolník Jan Antoš nemaje žádných potomků, darovat stavební místo na kterém je kostel postaven. Aby nebyl osamocen, rozhodla obecní rada přidělovat stavební místa podél silnice k nádraží. Na tomto místě byl v roce 1928 postaven pomník obětem první světové války. Po vyřízení stavebního povolení naléhal Dr.Stojan, aby se se stavbou kostela započalo co nejdříve. Avšak I.světová válka zmařila veškeré plány. Třicet ročníků muselo narukovat na frontu. Doma zůstaly jen ženy, děti a přestárlí. V době války hrozilo nebezpečí, že nastřádané peníze propadnou. Jmění Kostelní jednoty bylo zachráněno půjčkou obci. Po válce obec peníze vrátila Kostelní jednotě a úsilí o stavbu opět narůstalo. Byly organizovány sbírky po celém kraji i na severní Moravě. Někdy i s nulovým ziskem. Peníze se těžko shromažďovaly, byla hrána divadla, pořádány zábavy a výnos věnován na kostel. Podpory přicházely od jednoty Cyrilo-Metodějské z Ameriky, jakož i od rodáků ze Sudoměřic. Obec Sudoměřice darovala Kostelní jednotě utržené peníze za písek z potoka a poplatky na obecní váze, celkem 26508,65 korun. Občané darovali i pole. Tato se dávala do pronájmu. Za pronájem v letech 1924 - 1937 získala kostelní jednota 41380 korun. Dne 18.října 1930 se usneslo obecní zastupitelstvo darovat Kostelní jednotě za léta 1927 - 1932 škodné v částce 29600 korun. Největší obnos darovaný občany činil 10000 korun. Celkový příjem do roku 1933 činil 239282 korun. Celkové náklady na stavbu činily 282026 korun. Největší organizátor této stavby se dokončení nedožil. Dr.Stojan zemřel 29.září 1923. Dne 24.května 1920 osobně posvětil v Sudoměřicích omladinský prapor. Stavba kostela započala v srpnu 1930. Navrhovatelem stavby byl profesor Ing. Josef Doležal ze Strážnice.

Základní kámen byl posvěcen 1 2. října 1930 světícím biskupem olomouckým Msgr.Janem Stavělem. Do základního kamene byla vložena zakládající listina ve skleněné trubičce na níž je napsáno:

L.P.1930

"V dvanáctém roce republiky Čsl. položen byl základní kámen katolického kostela v Sudoměřicích. Kostel tento postavila Kostelní jednota pro stavbu kostela "KRISTA KRÁLE" (následuje seznam členů Kostelní jednoty)

Zakládající listina je zazděna v čelní stěně kostela vpravo od hlavního vchodu. Stavba kostela šla velmi rychle. Dne19.května 1931 byly poprvé uvedeny do chodu věžní hodiny, které zakoupila obec. Dne 11.června 1931 ve 20.hodin byla vesnice postižena katastrofální živelní pohromou. Přes vesnici se přehnala vichřice s krupobitím. Vichřice strhla z kostela i malou věžičku, která se nacházela nad hlavním oltářem, od jejíhož znovupostavení bylo upuštěno. Škody způsobené pohromou se v obci odhadovaly na 1,5 milionu korun. Stavba kostela byla dokončena v roce 1933. Dne 5. června 1933 byl kostel vysvěcen děkanem Janem Jančíkem z Veselí nad Moravou. Toho dne byly posvěceny i zvony, ty však přečkaly pouze jedno desetiletí. Dne 18.března 1942 byly zvony sundány a odvezeny do Strážnice, kde byl sklad zvonů pro válečný průmysl Německa. Dne 15.listopadu 1942 byl na věž dán jeden ocelový zvon. V roce 1933 v době od 24.8 - 29.8. a 9.11. -14.11.byly za velké účasti věřících konány první misie, které vedl p.Dr.Žůrek. Další misie se konaly od 2.3.- 9.3. a 24.10.- 26.10. 1947 převorem dominikánského kláštera ve Znojmě p. Janem Zemkem, který posvětil misijní kříž před kostelem. V roce 1949 se konaly další misie pod vedením kněze z Uherského Hradiště řádu sv. Františka.

Dne 13. března 1935 se vloupali v noci do kostela neznámí zloději, kteří ukradli pozlacený kalich. Ten se poté našel v křoví nedaleko hájenky Valcha.

Osvětlení kostela bylo prováděno petrolejovými lampami. Elektrifikace byla provedena v roce 1937 před vánočními svátky. Mše sv. bývala jen v neděli. Vykonávali ji kněží ze Strážnice. Ve svátky vypomáhali Františkáni ze Skalice. Po příchodu kněze p. Františka Kratochvíla na strážnickou faru byla výuka náboženství po p. Ottovi Tichém přesunuta právě na něj. Náboženství se vyučovalo v pondělí a ve čtvrtek. V tyto dny sloužil p. Kratochvíl ranní mši svatou. Ze Strážnice dojížděl na kole.

V roce 1938 byla poprvé na Bílou sobotu slavnost Vzkříšení Páně za velké účasti občanů i přespolních. Rovněž v tomto roce byla konána poprvé slavnost Božího těla. Průvod za doprovodu dechové hudby a čestné stráže hasičského sboru kolem baldachýnu, pod nímž nesl kněz monstranci, se ubíral návsí vystlanou posečenou trávou ke čtyřem oltářům.

Dne 10. srpna 1938 složil v kostele první mši svatou sudoměřický rodák p. František Fiala.

Dne 30. listopadu 1946 dával novokněžské požehnání p. Zdeněk Poláček, člen řádu Piaristů u Pany Marie ve Strážnici. V roce 1949 bylo komunisty zakázáno čtení pastýřských listů v kostele. Dne 27. dubna 1950 byl zbaven fukce faráře p. Otto Tichý, toho času téměř slepý. Spolu s p. Zdeňkem Poláčkem a p. Vomáčkou byli internováni do klášterů v Čechách, kam komunistická vláda odvezla většinu kněží. P. Tichý se pak vrátil z internace v Opočně v Čechách.

Dne 21. ledna 1951 byly posvěceny nové varhany, zakoupené u firmy "Továrna na varhany n.p. Krnov" Svěcení provedl děkan v.v.p. Vrtek za Strážnice. Varhany byly pořízeny na popud Josefa Šebesty č.9, rolníka a varhaníka. Cena těchto varhan činila 416.000 Kčs. Obnos byl získán dobrovolnými sbírkami po obci. Montáž varhan stála 21.800 Kčs. Staré varhany byly odprodány na faru do Deštné za 50.000 Kčs.

Dne 15. srpna 1951 byla zakázána pouť do Strážnice, poněvadž občané Sudoměřic nesplnli povinnosti v podobě odevzdávek obilí a dále protože nepracovali ve zrušený svátek P. Marie 15. srpna 1951. Dne 6. září 1959 se konala dožínková slavnost. V 8.30 hod. byl společný odchod krojované mládeže na mši svatou, kde byl posvěcen dožínkový věnec.

V noci ze 24. na 25. února 1959 se do kostela vloupal neznámí zloděj, kterého se nepodařilo SNB dopadnout.

V letech 1969 - 70 byla postavena fara, financovaná ze sbírek občanů. Prvním působícím knězem na táto faře byl p. Antonín Hanáček.

V letech 1970 - 73 byl vybudován nový hřbitov.

18. října roku 1970 se konalo poprvé biřmování v Sudoměřicích, ktré uděloval apoštolský administrátor Olomoucké arcidiecéze ThDr. Josef Vrána.

V roce 1971 byly za velkého přispění pana Sochora, amerického občana, rodáka ze Strážnice, zakoupeny tři nové zvony, které byly zhotoveny zvonařskou firmou Ditrich z Brodku u Přerova. Zvony byly posvěceny dne 30.7.1972.

Dne 4. června 1971 zakázal ONV Hodonín slavnostní průvod Božího těla, proto aby nebyl narušen silniční porvoz.

V letech 1976 - 79 byl upraven interiér kostela. Byla odstraněna kazatelna, došlo k odstranění některých sošek, byl upraven presbytář, odstraněn velký lustr. Kostel byl znovu vymalován i s tím, že byla zamalována původní malba.

Za působení p. Josefa Čechmánka v letech 1985 - 1991 byly amatérsky zrenovovány všechny sochy na úkor originální podoby. Později došlo také k renovaci exteriéru kostela.

Dne 5. června 1993 se konala slavnostní mše na svátek 60. výročí posvěcení kostela za účasti olomouckého arcibiskupa Msgr. Jana Graubnera.

28. srpna 1994 byla ustanovena generálním vikářem Msgr. Erichem Pepříkem farnost Sudoměřice. Do té doby patřily Sudoměřice pod farnost Strážnice. Prvním farářem se stal p. Jaroslav Jošek, který byl dříve ve Strážnici. za jeho působení byla provedena přístavba sakristie a její plynofikace. V roce 1999 byl znovu vymalován celý kostel (byly zamalovány poslední zbytky původní malby), opravena fasáda kostela i přilehlé fary, instalováno osvětlení věže.

Kostel "Krista Krále" v Sudoměřicích prošel obdobím, které bylo velmi složité, ale vždy zůstal duchovním útočištěm mnoha občanům Sudoměřic. Taktéž symbolizuje obětavost a poctivou práci našich předků.

Kněží - rodáci ze Sudoměřic:

p. František Fiala - * 2.9.1913, + 1.3.1951, působil jako farář v Deštné. Pohřben je v Sudoměřicích.

p. Martin Buček - * 25.11.1911, + 28.7.1994, působil jako farář v Opavě - Kateřinkách. Pohřben je v Sudoměřicích.

V Sudoměřicích působili jako výpomocní kaplani farnosti Pany Marie ve Strážnici tito kněží:

r. 1951 - 1968 - p. František Rusňák
r. 1969 - 1975 - p. Antonín Hanáček
r. 1976 - 1979 - p. Ludvík Černoch
r. 1980 - 1983 - p. Štěpán Křemeček
r. 1983 - 1985 - p. Jaroslav Karhan, p. Pavel Janíček
r. 1985 - 1991 - p. Josef Čechmánek
r. 1991 - 1994 - p. Karel Krumpolc - farář z Rohatce
od r. 1994 - p. Jaroslav Jošek - farář sudoměřický

 

Zpracováno podle:

"Dějiny kostela Krista Krále v Sudoměřicích", Antonín Nekarda 1996, Univerzita Palackého, Olomouc